Kolik příběhů má den
 |
Kolik příběhů má den
Dokument natočený fotoaparáty.
Devadesát tisíc fotek v jedné hodině
Od roku 2004 snímají tvůrci qqstudia Ostravu a přilehlé okolí metodou časosběrného neboli intervalového snímání.
Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, zejména však: Vladimír Mráz, Jan Kostera, Lubomír Chmelař, Antonín Genser, Pavel Kotala a další. Scénář, střih a režie: Vladimír Mráz, hudba: Dalibor Mráz.
Uvidíte v rámci Večera na téma… Ostrava v proměnách času, v neděli 5. října 2008 na ČT2 ve 20:00 hodin.
Dvaadvacet objektivů vás vidí…
Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd.
Sám o svých tehdejších pocitech říká: „Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného.“ Pomalu se začala upřesňovat představa budoucího dokumentu, ve kterém samozřejmě nejde pouze o tyto kreativní detaily, ale o záznam více než čtyř let ze života města, které se proměňuje v architektonickém celku, v „nervním“ oběhu infrastruktury i v jednotlivostech životního stylu. Přidávali se další fotografové, nakonec ostravskou dennodenní realitu zaznamenávalo dvaadvacet fotoaparátů na padesáti různých místech.
Posbíraný čas velkoměsta
Velmi zjednodušeně řečeno intervalové snímání neboli časosběr je schopnost některých fotoaparátů snímat fotky v přesném časovém rozmezí po určitou dobu. Pro přesnější představu: 240 obrázků, které tvoří ve výsledku necelých 10sec. dokumentu, snímáme 2hodiny.
"Sedíte 2hodiny na louce a koukáte na krajinu," říká Vladimír Mráz, "těšíte se, že až fotky zkouknete zrychleně, objevíte další tajemství na která jste vlastně koukali, ale neviděli. Pravidelnost vyfukování komínů, točení slunce v trávě, mraky v několika vrstvách, která jdou dokonce proti sobě …
Někdy jsem využíval čas pro psaní scénářů a řidiči, kteří mne míjeli na cestě si mysleli, že jim jako policista v civilu měřím rychlost. Foťák na stativu působil jako radar a já s notebookem na místě spolujezdce … to bylo jasné.No prostě natáčení časosběrů je úžasný relax!"
Od prvních kratších věcí, postupovali tvůrci ke složitějším záměrům. Vytvořili si systém každodenní archivace nafoceného materiálu, jeho dílčího zpracování a průběžného sestřihu.
Dnes předkládají výsledek čtyřletého úsilí – dokument natočený fotoaparáty, v němž jedna minuta je tvořena 1.500 a jedna hodina 90.000 fotografiemi.
Neopakovatelná všednost
Snímáme-li jeden prostor po dobu jednoho dne, měsíce, či dokonce několika let, jsme blíže poznání pochopit význam tohoto místa. Lidé přicházejí a odcházejí a cosi nad tím vším zůstává. Nejenže se zdokonaluje technika snímání, ale mění se i témata. Jestliže dřív byla Ostrava schematicky charakterizována proudy oceli a rekordními výkony začerněných šlachovitých těl, dnes sledujeme, jak se toto město proměňuje v urbanistickém celku i jak se proměňují lidé zachycení ve studovnách, na hudebním festivalu nebo v okamžicích výsostně soukromých; některé ne nepodstatné drobnosti připomínají, že tento životní prostor má svůj vnitřní rytmus odehrávající se v provázanosti s přírodou zachycenou v průběhu ročních dob.
Toto rozdělení na pozoruhodné a běžné, na mezní a banální se vytváří intuitivně při skládání motivů vznikajících uvnitř záběrů. A pak si jako diváci náhle uvědomujeme pomíjivost a ohraničenost okamžiku kratšího než mrknutí oka, který ve velké četnosti dalších, vzniklých stejným způsobem, zprostředkovává poznání, jež si svoje meze stanovuje samo. Střídají se zároveň dvě fáze: každodennost a rozhodující moment, rozpor, který do každodenní banality vnáší nevysvětlitelný zlom, či pocit.
Dokument vznikl za podpory Moravskoslezského kraje. Tvůrci připravili minutový trailer, který budou před projekcemi filmů uvádět ostravská kina. Možná tedy i vy uvidíte krátkou ochutnávku dokumentu ve vašem kině.
Témata ve filmu:
Příroda slaví každý den
Lípa za oknem ve čtyřech ročních obdobích
Krása v každodenním růstu ..
Slunce , oblaka a měsíc nad městem, Ohňostroj
Ostrava v pohybu
Mlha, ranní opar probouzí město a odhaluje jej jako nevěstu …
Demolice domů, Kouř industriální krajiny, Stavba výpadovky Českobratrské
Padá z nebe
Déšť, vysoušení kaluží, padání sněhu a tání, déšť a narcisy
Kostky a lidičky
Stavba pěší zóny a přestavba náměstí TGM
Barvy v pohybu
Festival Colours of Ostrava 2005-08
Novodobý chrám
Stavba Interspar Poruba 2007
Neklidné tóny
Bezdomovci, popeláři a klavíristé
Porubská výstavba 2007
stavba obytných domů v Porubě
Teplo domova
Růst malých kosích mláďat
Poznání
Děti, škola a vzdělání starších
Zvyky a obyčeje
Podzim, narozeniny, velikonoce a vánoce
Koloběh
Smrt, hledání a lidská přirozenost ve srovnání s přirozeným chodem přírody
Tep každodennosti
Doprava ve městě, každodenní trasy ..
Moderní vyspělost – odléváme stavby
Stavba Nordiky, Obytných domů na Bazalech a Orchard
Velikonoce 2008 –
Katolické velikonoce a všední služba farářů
Společenství
Krása přírody okolo Ostravy, Ostravice a noční Ostrava, divadlo, plesy, zábava i meditace …
Otec a syn
Režisér, scénárista, kreativní ředitel QQ studia Ostrava, producent animovaných filmů Vladimír Mráz, spolupracuje s Televizním studiem Ostrava již řadu let. Divákům jsou nejvíc známé lifestylové magazíny Pod pokličkou, Bydlení-, Zahrada- a Chalupa je hra nebo celovečerní animovaný film Báječná show.
Celá řada znělek i grafiky pořadů nesou rukopis QQ Studia.
Tentokrát uvádíme jméno Vladimír Mráz v souvislosti s unikátní kronikou metropole moravskoslezského regionu.
Významnou součástí dokumentu je hudba.
Minimalistické téma přichází s rytmem, který koresponduje s obrazem a doplňuje nevšedně všední atmosféru. Autorem je Dalibor Mráz (16 let). Režisérův syn, student Janáčkovy konzervatoře Ostrava a trojnásobný mistr ČR ve hře na bicí sadu, má domácí studio a zkušenost s tvorbou televizních znělek.
Zatímco Vladimír tvrdohlavě a s přesvědčeným nadšením zpracovává na střižně obrazový materiál až ke kýženému výsledku, pracuje jeho syn Dalibor s hudebním vyjádřením mnohem nedočkavěji. Nevrací se k tématům, která mu s obrazem hned napoprvé nekorespondovala, přichází stále s něčím novým, aby jeho hudba podržela vnitřní rytmus filmu a dotvářela jednotlivá sdělení. A tak se mentalita obou občas pochopitelně střetla. Ovšem Ostrava není zrovna zasněná princezna a dokument o ní svým zpracovatelům nikdy žádnou selanku nezaručí.
Kontakt:
Vladimír Mráz, scénář, režie, střih
e-mail: vladimir.mraz@qq.cz
Film na DVD je k dostání za 199,-Kč + poštovné zde. Zde se můžete podívat na trailer.
© QQ studio Ostrava & Mr. A-Z Production
Příspěvky uživatelů k filmu na webu www.csfd.cz
Tanner
Opravdu povedené! Zajímavý nápad i realizace. Líbilo se mi, že to nezabředlo do stereotypu, ale byla zde zobrazena rozmanitá místa, zasazená do různých prostředí města, i další, obecnější motivy. To dávalo vyniknout kontrastům "mikrosvětů", jež mají významy samy o sobě, a "makrosvětů", kde ho dávají dohromady až všechny prvky. Každý den se stáváme součástí mnoha takových světů, kterým tak umožňujeme žít "vlastním životem", ač si to neuvědomujeme. Objevit krásu ve všednosti je velice cenné a těžké. Tvůrcům se to povedlo (asi jsou to fandové "-qatsi" trilogie :-). Všechno bylo navíc podkresleno příjemnou hudbou. Mnohem lepší prožitek budou mít z dokumentu určitě přímo obyvatelé Ostravy, kteří poznají známá, s různými pocity spjatá místa. Ale ani Pražák se nudit nebude ;-)
shimpy(CZ)
Obdivuhodná práce...
Crawler-D
Nádherný český dokument, který se vzorově podobá prvním dvoum z Quatsi trilogie, ale zůstává stále minimalistický, až mu občas chybí témata. Pohled na noční město, zrychlené a pod sněhovou duchnou je vždy krásný, ale autorům filmu se podařilo zachytit české prostředí tak, že nepůsobí fádně, jednolitě. Za nejzajímavější nápad považuji hned scénu ze začátku, kde bagry doslova snědí dům. Na pozitivním vyznění se podílí i jemný hudební doprovod. Kolik že má příběhů?
Ilicka
Dokument Ostraváků pro Ostraváky a ty, kteří v Ově vidí pořád to ošklivé černé město. Za melodie hudby, beze slov, se objektivy foaparátů nesou nad domy, stavbami, magistrálami, ulicemi plnými chodců ve dne, mrtvými v noci, prodírají se mezi účastníky festivalu CoO a návštěvníky Stodolní, pozorují lidi na cestách za každodenními povinostmi, žebráky na nárožích, přírodu, měnící se v průběhu roku... Originální forma, zajímavé barevné filtry, živé město, skoro jsem hrdá, že Ostravu považuju za svůj druhý domov. (Po Kyjovicích samozřejmě.)
formelin
BRAVO! -qatsi po ostravsku..
igi B.
Námětem či snad tématicky sice nikterak objevné, formou však bezesporu unikátní a obsahem pak doslova >foto genické< a zvláště v záběrech výstavby a vývoje města i značně poučné dílo. >Kratičký< příběh kosí mámy a jejího vysezení malých ptáčat je potom při své nahodilosti přímo dojemně úžasný... :-) . . . Svůj podíl na divácké vděčnosti pak má bezesporu i zajímavě minimalisticko-dynamický hudební podkres jednotlivých obrazových koláží, který rovnocenně spoluvytváří atmosféru celého projektu. - - - - - (Poprvé viděno 5.10.2008 na ČT2, komentář zde jako pátý - 5.10.2008)
Článek z webu Dětské tiskové agentury
Dobrůtky
Ostrava Déčko - DDM15.10.2008, 11:22:00Nečekaný, úchvatný, dechberoucí, odvážný, překvapivý, neopakovatelný, strhující, jedinečný, slovy nepopsatelný…Tak takový a ještě lepší byl dokument Kolik příběhů má den, jehož předpremiéry, v ostravském kině Vesmír, jsem se začátkem října zúčastnila.
Dokument byl natočen pouze fotoaparáty, které po čtyři roky snímaly Ostravu s jejími proměnami, aby tak mohla vzniknout její jedinečná filmová kronika, která nebude nikdy dokončena. Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, jedna minuta je tvořena 1500 a jedna hodina 90 000 fotografiemi. Podle slov scénáristy, režiséra a fotografa, který dal první podnět k focení, Vladimíra Mráze vznikal film jako dar: „Prostě jsme se rozhodli zachytit život kolem nás.. Neuvědomujeme si, co všechno se kolem nás děje, dokud to neuvidíme v souvislostech.“ Film zachycuje všední věci, ve kterých najednou nacházíme nevšednost, které bychom si jinak nevšimli. Zachycuje životní prostor s jeho vnitřním rytmem, odehrávajícím se v provázanosti s přírodou zachycenou v průběhu ročních dob. Autoři by film rádi prodloužili, doplnili ho o další fotografie, protože nyní probíhá spousta významných staveb – Karolina, Hyundai, dálnice…
Hudbu k filmu vytvořil teprve šestnáctiletý Dalibor Mráz, na žádost svého otce. Student Janáčkovy konzervatoře Ostrava a trojnásobný mistr ČR ve hře na bicí sadu přicházel stále s něčím novým, aby jeho hudba podržela vnitřní rytmus filmu a dotvářela jednotlivá sdělení. Se svým otcem neměl spolupráci zrovna jednoduchou, ale výsledek na velkém plátně vyvolal v obou dvou velice příjemný pocit.
Film je naprosto unikátní a já všem doporučuji jeho shlédnutí. Více se o něm můžete dozvědět na oficiálních internetových stránkách
http://www.qq.cz/article.asp?promo=276&lng=CZ .
Ivča, DTA Ostrava
Kolik příběhů má den
Zde je odkaz na youtube pro ty komu se trailer nezobrazí - Zde